Rosteme a měníme se


Růst postavy probíhá od narození do věku okolo 16 - 17 let u dívek a 17 - 18 let u chlapců. Tělesná výška je dána především dědičnými předpoklady, avšak určitý vliv na ni má i vnější prostředí.
Tělesná výška i hmotnost může být v době puberty velmi rozmanitá. Třeba i v jedné školní třídě lze najít chlapce a dívky s velkými rozdíly ve výšce a váze, protože každý se vyvíjí trochu jiným tempem a vychází z trochu jiné "startovací" výšky z doby těsně před pubertou.

Na začátku puberty, obvykle ve věku okolo 10 až 11 let, nastává období tzv. "druhé plnosti", ve kterém dítě přibere na váze a poněkud se zvýší podíl tělesného tuku. Druhá plnost slouží k tomu, aby si tělo připravilo energetické zásoby pro svůj následující tělesný vývoj, neboť ten je energeticky velmi náročný.

Období druhé plnosti trvá obvykle jen pár měsíců, ale u někoho se může protáhnout i na několik let. Poté následuje období tzv. "druhé vytaženosti", kdy se výrazně zvyšuje podíl dolních končetin neboli nohou na celkové tělesné výšce. Jinak řečeno, spodní část těla od pasu dolů se na celkové tělesné výšce podílí více, než tomu bylo v dětství. Někteří lidé říkají, že chlapec či dívka je v tomto věku "samá ruka, samá noha". Tím má být vyjádřeno, že končetiny jsou oproti trupu delší, než tomu bylo před pubertou.

Ale i během puberty může dojít k různým disproporcím (nerovnoměrnostem) ve vývoji tělesné výšky a hmotnosti.


Následující tabulka obsahuje orientační hodnoty tělesné výšky a hmotnosti podle věku a pohlaví. Údaje jsou odlišné pro chlapce a pro dívky, protože v průměru dosahují různých hodnot a také ke zrychlení růstu dochází u příslušníků jednotlivých pohlaví v různém věku.

Zdroj dat: Státní zdravotní ústav České republiky © 2015

Ale pozor, tabulka zahrnuje jen průměrné hodnoty! Ty vznikají jako výsledek porovnávání různých individuálních hodnot. Průměr je pouze součet určitých čísel vydělený počtem těchto čísel, nic víc a nic méně. Takže "průměrný" zdaleka neznamená totéž, co "normální". I více nebo méně podprůměrná či nadprůměrná výška může být stále ještě normální.


Představme si například vzorek deseti chlapců ve věku 13 a půl let, kteří měří 156, 157, 160, 161, 163, 164, 165, 168, 173 a 181 cm. Jejich průměrná výška činí 164,8 cm (jen pro připomenutí, jak se počítá aritmetický průměr: součet všech výšek je 1648, ten je třeba vydělit počtem jedinců, tedy deseti, a tak získáme číslo 164,8). Nejnižší z nich však měří pouze 156 a nejvyšší přes 180 cm, rozdíly mezi jednotlivci tedy mohou být značné.
Dokonce i dva jedinci téhož věku mohou mít nejen odlišnou tělesnou výšku, ale i různý stupeň vývoje tělesných znaků, například ochlupení okolo pohlavních orgánů a podobně. Přitom ani jeden z nich nemusí mít žádnou poruchu růstu nebo vývoje.

Puberta není závod a není přesně stanoveno, v jakém věku má chlapec či dívka dosáhnout určité tělesné výšky nebo v kolikátém roce se má začít rozvíjet určitý tělesný znak. Rozdíl v růstu a vývoji o 2 až 2,5 roku oproti běžné normě (tedy oproti většině ostatních) je stále ještě normální.
To, jak moc nakonec každý z nás vyroste, je částečně vrozené (lze vycházet z výšky rodičů, i když každá další generace je zpravidla o něco málo vyšší, než byla generace předchozí), avšak do jisté míry lze růst ovlivnit, zejména správnou životosprávou, dostatkem kvalitního spánku a vyhýbáním se alkoholu a jiným návykovým látkám.


Z potravin, které podporují růst, lze uvést mléčné výrobky (například jogurt nebo tvaroh, zejména plnotučný). Jedná se o potraviny bohaté na bílkoviny, které mají význam pro budování tkání, a přitom neobsahují mnoho cukru, takže se po nich zbytečně netloustne.
Pokud jsou oba dva rodiče menšího vzrůstu, je pravděpodobné, že jejich děti na tom budou s výškou v dospělosti podobně. Naopak lidé s vysokou postavou mívají vysoké děti, ale i zde jistě existují výjimky.

Vzorec pro výpočet pravděpodobné cílové výšky na základě dosažené výšky u rodičů vypadá takto:
Tak například, pokud chlapcův tatínek měří 176 cm a maminka 168 cm, pak je pravděpodobné, že tělesná výška jejich syna se bude v dospělosti pohybovat mezi 168,5 a 188,5 cm, tedy okolo 178,5 ± 10 cm. Podobně měří-li dívčin otec 180 cm a její maminka 172 cm, pak je pravděpodobné, že dceřina tělesná výška se bude v dospělosti pohybovat v rozmezí 159,5 až 179,5 cm, tedy okolo 169,5 ± 10 cm.
Je důležité vědět, že hodnota člověka nespočívá v tom, jak je vysoký nebo jak rychle roste. V životě jsou mnohem podstatnější věci. Pokud se tělesná výška liší od běžného průměru pouze o několik centimetrů, není třeba se trápit.

Pouze v případě, že by tělesná výška byla abnormálně malá či naopak abnormálně velká, by se mohlo jednat o projev poruchy růstu. Takovou poruchu by však jistě odhalil praktický lékař pro děti a dorost na základě porovnání dosažené výšky s údaji z růstových grafů, které se v dětství a dospívání provádí na každé preventivní prohlídce.